|
|
Posouzení dynamiky růstu a šíření jmelí bílého (Viscum album) na vybrané lokalitě
Horký, Jan
Tato práce se věnuje dynamice růstu a šíření jmelí bílého (Viscum album) v takzvané „Rybářské aleji“ v Přerově v letech 2021 a 2022. Výzkum zachycuje stupně napadení jmelí a základní charakteristiku stromů a zkoumá jejich vzájemné vztahy. Sleduje i vztah růstu jmelí a klimatických veličin a mapuje způsoby odstraňování jmelí v Česku. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení intenzity napadení jmelím u 22% stromů. Výška a obvod stromu mají vliv na stupeň napadení, vliv stáří a zdravotního stavu stromu byl méně významný. Práce prokázala mírnou korelaci mezi minimálními teplotami v prvním čtvrtletí roku a růstem jmelí. Veřejná správa se odstraňování jmelí věnuje zejména v Moravskoslezském a Zlínském kraji, kdy je nejrozšířenější metodou ořez či kácení stromů. Chemické ošetřování se v praxi začíná využívat postupně.
|
|
|
Produkce rostlinné biomasy luk obnovených na orné půdě
Křivská, Aneta ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Bitomský, Martin (oponent)
Bělokarpatské louky patří mezi druhově nejbohatší rostlinná společenstva světa, přesto byla jejich značná rozloha v minulosti rozorána. I přes upuštění od intenzivního způsobu zemědělství a snahu o následnou obnovu původní druhové bohatosti na bývalých orných půdách, trvající přes 20 let, jsou stále patrné rozdíly mezi loukami obnovenými na orné půdě a loukami původními, s dlouhodobě nenarušenou půdou. K porozumění, proč tomu tak je, může pomoci změření dynamiky produkce rostlinné biomasy v průběhu roku a zda se liší mezi oběma typy luk. Výzkum probíhal na třech dvojicích bělokarpatských luk, které jsem sledovala ve dvou termínech - na začátku vegetační sezóny v květnu a před sečí v červnu v roce 2023. Ve všech dvojicích luk, vyskytujících se ve vzájemné blízkosti, byla jedna z luk obnovená po předchozí orbě a druhá původní, orbou nezasažená. Na každé lokalitě jsem odebrala nadzemní biomasu v pěti plochách o rozměru 40 × 40 cm. Biomasa byla posléze roztřízena na funkční skupiny (graminoidy, bobovité, ostatní dvouděložné) a na mrtvou biomasu, usušena a zvážena. Ukázalo se, že více biomasy se vyskytuje spíše na obnovených loukách. Tento rozdíl však tvořila mrtvá biomasa, které bylo na obnovených loukách více. Z hlediska celkové živé biomasy vykazovaly oba dva typy luk stejnou produktivitu. Louky se...
|
|
|
Pěstování kukuřice v praktických podmínkách zemědělského podniku
FENCL, Lukáš
Diplomová práce se zabývá hodnocením vzcházení a dynamiky růstu kukuřice v závislosti na odlišném způsobu zpracování půdy v oblasti Kozojed na okrese Plzeň-sever. Daný pokus byl proveden v roce 2016. V literárním přehledu diplomové práce jsou popsány technologické postupy pěstování kukuřice a rozebrány jednotlivé technologické postupy v přípravě půdy. Ve výsledkové části diplomové práce je vyhodnoceno vzcházení, výška, počet rostlin na m? a průměrný počet palic na rostlinu, dále vyhodnocení HTZ jednotlivých pěstitelských technologií a nejdůležitější celkový výnos biomasy kukuřice na čtyřech variantách zpracování půdy. Zkoumané varianty v diplomové práci byly následující setí do hluboce zpracované půdy (podrytí), setí do strniště, setí do podmítnuté půdy (diskový podmítač), setí do orby. Výsledky sledování ukázaly, že v daných půdně-klimatických podmínkách nejlépe vzcházela kukuřice, jež byla zaseta do strniště. V celkovém výnosu biomasy byla varianta č. 3. setí do podmítky nejlepší, kde výsledný výnos činil 30,21 t.ha-1. Oproti variantám č. 1. setí do podrytí to bylo o 0,93 t.ha-1 a č. 2. setí do strniště o 3,57 t.ha-1 méně než varianta č. 3. Nejvyšší rozdíl byl u varianty č. 4. setí do orby, kde byl výnos biomasy o 7,26 t.ha-1 nižší než u varianty č. 3.
|
|
| |
host ::
RSS.